Prvních 18 dní

Než mi začne škola, rád bych shrnul prvních 18 dní mého pobytu ve Spojených státech. Btw 18 dní je nejdelší doba jakou si pamatuju jsem byl bez mých rodičů (letní tábory). A samozřejmě omluvte mojí češtinu.
Většinu času trávim s mojí host rodinou. Cheryl je fine, neustále vtipkuje, dělá si z nás všech srandu, před pár dny dostala sádru na zlomenou nohu, takže nemůže řídit a pohyb jí dělá obecně dost velký problémy. Řízení je tu esenciální věc, což vás ale asi nepřekvapí. Chození se tu dá praktikovat jen v centru, downtown, ale tam nenajdete nic, až na pár restaurací, banku, noviny. Škola a město vůbec jsou asi 15 minut daleko. Asi stejně daleko jako Adrian je i Tecumseh [tekamsí] a o něco dál Clinton, tam jsem byl poprvé v kině, na Dark Knightovi, neuvěřitelně malinkej, úzkej dlouhej sál. Byl jsem tam s Emily a jejím boyfriendem Andrewem. S nima vůbec trávim taky hodně času, protože Cheryl mě chtěla od začátku hodně zapojit, ti dva taky byli první koho jsem viděl na letišti, s A4 s mým jménem. K nim neodmyslitelně patří Anthony, bratr Andrewa, a jeho přítelkyně Morgan. Bratři dohromady tvoří duo Gipsys, zpěv, harmonika, kytara. Takový country blues, klasika. Zpěv je dost pochybnej, ale to je asi tim stylem. Slyšel jsem je na party první neděli co jsem tu byl, na jedný střeše v downtownu. Naštěstí tam nebyli jediný hudební těleso. Taky tam byla Ms. Eddie, učitelka mytologie středního věku, kterou budu potkávat od pondělí do pátku vždy poránu po dobu 3 měsíců (ale to jsem ještě tehdy nevěděl...). Andrew je pravej hippík. No a Emily je celkem fajn, nedá dopustit na svoje tři psi. Nejsou to ale moc lidi jako já, spíš stydlivější, takže hlavně ze začátku jsem mluvil jen já na ně. Dost času sem tak trávil s Jadenem, hrozně hodný novorozeně. Každopádně tohle všechno se hodně změní až mi pozítří začne škola. Díky tomu, že sem byl na dvou party (party v americkym stylu, prostě si představte jak jsme se bavili v druhý, třetí třídě, tak na takový úrovni, s rodičema literally za zády) a díky tomu, že hraju tenis v týmu, jsem už potkal pár lidí, který budu vídat celej rok. No dochází mi baterka u mého nového laptopu (heh), takže poslední věc, jídlo. Jídlo je většinou dobrý, Cheryl se mi domu snaží sehnat cokoliv co mám rád a ráno začínám cereálijema. Ve městě o 20 tisících obyvatel (moje střední škola má 1200 studentů) tu maj kterýkoli fastfood si jen umíte představit. Spoustu o kterých sem v životě neslyšel. Obrovské nákupní středisko, obrovský Wallmart, větší než jakýkoli Tesco v Praze. No, všechno je tu obrovský.
P.S.: Podruhé jsem se dostal na první stranu :).

Taky jsem chtěl napsat o tom, že jsme byli v neděli dole v Ohiu u pastora Jasona, nejstaršího z Cheryliných a Leroyových dětí. Co mě totálně dostalo do kolen bylo video na začátku jeho kázání, určitě jste ho viděli.

Vůbec to byl super den, Jason má doma sbírku mečů a po obědě jsme zašli na 40 minut do Laser Questu (to samé co u nás LaserGame). Jason za nedlouho odlétá na měsíc do Indie, na misii, což byl důvod pro naší brzkou návštěvu. Tak to je snad vše, z mé královské postele vám přeji dobré ráno.